Můj autorský přístup

Dokumentaristiku nevnímám pouze jako bdělé pozorovoní s kamerou v ruce, ale taktéž jako promýšlení sdělitelnosti světa spolu s limity pozorujícícho a pozorovaného.

Působím jako nezávislý dokumentarista zaměřující se převážně na sociálně-politická témata a společenské kulturní fenomény. Skrze dokumenty rád odkrývám mnohdy skryté vztahy různorodých společenských jevů a aktérů. Neboť výhodou tvůrčí dokumentaristiky reflektující svět je, že si může dovolit nahlížet či spojovat jevy, které se zdají na první pohled vzdálené či nesouvisející . Dokumentární tvorbu považuji za odpovědnou součást společenské debaty a svým přistupem usiluji o problematizaci toho, co je nekriticky považováno za samozřejmé či krátkozrace za přirozené. Dokument musí pokoušet hranici statu-qua, jinak ztrácí svůj kritický rozměr. Mnohdy je však taktéž potřebné nabídnout „pouze‟ dostatečný prostor k porozumění.

Filmová promluva nabízí skrze dokument široké metodické a výrazové pole, které u každého tématu rád zvažuji, osobně však inklinuji k metodě časosběrné účastné observace. Rád pronikám do prostředí (nejen etnických) menšin či sociálních subkultur s ohledem na jejich roli a pozici v politické či společenské realitě. 

Hlubší vztah k pozorování a nepředvídatelné povaze reality mě vede taktéž
k tvorbě, ke kterém propůjčuji označení tzv. spontánního filmu,, užívajícího méně konvenčních formátů a postupů,

STUDIUM

Vytudoval jsem bakalářské studium filozofie a mediálních studií na Masarykově univerzitě v Brně. Pokračoval jsem na magisterském studiu multimédií v ateliéru Pavla Starce na FAVU. V současnosti studuju a tvořím na katedře dokumentární tvorby na FAMU.

PRAXE

Krom autorské dokumentární tvorby od roku 2017 spolupracuji s Českou televizí, kde jsem realizoval několik dokumentů, režijně se podílel na tvorbě pořadu Nedej se či nyní Artzóna. Mezi léty 2012 až 2016 jsem přispíval tvorbou kritických doku-reportáží do online deníku A2larm. Spolupráce mě pojí taktéž se společností HBO Europe či Pamětí národa.
                                                               
Dokumentarista by měl točit filmy z respektu k realitě. neboť dokument jakožto kinematografická praxe z podstaty věci navrací diváka k realitě.